Krmivo - Úvod

Krmení v zimních měsících:

Pro drůbež obecně platí, že při studeném a mrazivém počasí musí veškerou energii, která by šla jinak na tvorbu vajíček, uhradit na tepelné ztráty organismu. Navíc jsou krátké dny, to znamená že zvířata nepřijmou dostatečné množství živin jednak pro tvorbu tepla a jednak pro tvorbu vajec. Proto je nutné dávat v zimě taková krmiva, která mají v malém objemu koncentrovanější živiny. To splňují obiloviny jako pšenice, kukuřice, oves. V žádném případě okopaniny jako brambory či řepa. To jsou tzv.krmiva objemová, kterými se drůbež pouze zasytí mechanicky, ale nic jí to nedá. Brambory obsahují převážně vodu a škrob. Bílkoviny téměř žádné. A především ty jsou pro tvorbu vajec nejdůležitější. Brambory mají tvořit jen 30% krmné dávky. Ideální je podávat směs pro nosnice a do ní přidat menší množství brambor pro zchutnění. Na noc, což už bývá kolem 15-16. hodiny odpolední, je potřeba dát celé zrno, které vydrží v trávicím traktu po celou dlouhou zimní noc, takže nad ránem drůbež nehladoví a má dostatek energie na hrazení tepelných ztrát a třeba i na zmiňované vajíčko.
Pokud chcete mít jistotu, že budou mít vyrovnanou skladbu živin, tak doporučuji v zimě krmit kompletní směs pro nosnice N, a do ní přidávat zmiňovaná objemová krmiva (jablka, mrkev, řípu, tuřín, vařené brambory) jako zvlhčovadlo + minerální práškové přípravky. Směs pro nosnice je sice drahá, ale v konečném efektu je výhodnější než jednodruhový šrot. Slepice budou mít dostatek živin pro tvorbu vajec. Poněkud pozor, je třeba dávat na možné srdeční kolapsy u kohoutů(vlastní zkušenost, při dlouhodobějším podávání jen samotné směsi), kteří vejce nesnášejí a tak patrně přebytek energie jejich srdce nemusí unést.
Zřejmě také záleží na výrobci směsí.
Tuto směs můžete krmit třeba jen nejhorší tři zimní měsíce, na jaře po slezení sněhu, kdy slepice mohou opět do výběhu, krmnou sestavu postupně zase změníte na "chudší" např. jen šrot s přídavkem minerálií a objemových krmiv.
Jinak na večer, než jdou slepice na hřad je vhodné dávat celé zrní, pšenici, kukuřici dále pak jako přídavek bezpluchý oves, tritikale, slunečnici(v době přepeřování). Poměr pšenice a kukuřice může být 50% a 30%. 40% kukuřice mohou dostat slepice lehkých plemen, které v podstatě netuční. Zbytek do sta připadá na např. na zmíněný nahý oves a slunečnici. Tritikale (kříženec žita a pšenice) prakticky nahrazuje pšenici.
Kukuřice se hlavně dává v mrazivých dnech. Jednorázově, kdy je například očekávána náhlá změna počasí a měla by přijít mrazivá noc pod - 10°C. Nevadí, když slepicím nasypete i kukuřici samotnou.
U bíle a stříbrně zbarvených rázů, není vhodné v době přepeřování dávat kukuřici a mrkev. Karoteny způsobí, že nově vyrůstající peří je nažloutlé. Pokud jsou ale slepice již z větší části opeřené novým peřím, mohou se jim opět začít krmit.

Objemová krmiva se šrotem:

Objemová krmiva, jako jsou okopaniny, by měla pouze zvlhčovat a zchutňovat krmnou míchanici. Vlhkost míchanice musí být taková, aby se krmivo nelepilo drůbeži na zobáky (známá vlastnost moučného těsta), ale struktura míchanice by měla být droptovitá. Pomocí vařených brambor nebo krouhané řepy či mrkve také dochází k lepšímu obalení minerálními přísadami, než když je krmivo pouze suché.
Slepice mají rády i naseknutou řípu(velkou mrkev) nabodnutou někde na hřebík a samy budou v době sněhu řípu ozobávat. Dokonce lehce namrzlá křehká mrkev zmizí.
Rovněž rozkrojená tykev či cuketa je vhodná, ale slepice se na ni musí naučit, nejprve budou vyzobávat jen semínka.
Setkal jsem se i se zobáním do padaných jablek.
Košťáloviny, které přes zimu vydrží zelené, jako je řepka, brokolice, krmná kapusta, tuřín, kadeřávek, slepice velmi rády požírají. V kadeřávku je navíc nejvyšší obsah vitamínu C ze všech zelenin.


Hypovitaminosa vit. D u těžkých plemen:

Hypovitaminosa vitamínu D, nedostatek fosforu a vápníku v krmné dávce je problém hlavně těžkých plemen. Tato plemena jsou obecně náročná na výživu. Proto jen ten, kdo jim zajistí vše v dostatečném množství a kvalitě, může odchovat slušné kusy. Protože rychle rostou do značné hmotnosti, potřebují mít z čeho stavět své tělo. Bílkoviny jsou "maso" minerální látky vápník, fosfor jsou "kostra", sacharidy a tuky jsou "motor" a "sádlo". Vitamíny jsou "imunita" a zbytek tvoří stopové prvky a voda. Když bude málo bílkovin, zůstanou zvířata celkově drobná; když bude nedostatek minerálních látek, dojde u mladých zvířat k pokřivení kostí, poruchám pohybu, když nebudou energetické látky, tak budou zvířata slabá, když nebudou vitamíny oslabí se imunita, nastanou potíže s pohybem apod. ..


Krmení zelenou pící:

Píce se dává nasečená čerstvá, nejlépe jeteloviny, kopřivy, ptačinec žabinec - drobný to plevel ve všech záhonech, ale dosti houževnatý na zničení (je to takové to drobné lístečkové, co se pne po zemi).
Kopřivy i větší píci je dobré nařezat nadrobno. Kopřivy lze sušit a pak v zimě přidávat do krmení. Je to výborné zpestření a vitamíny.
Jinak dlouhá tráva není pro slepice stravitelná, nejpřijatelnější je vždy co nejmladší, nejšťavnatější.
V určitých lokalitách se vyskytují parazité, nejrůznější červi a samozřejmě kokcidie. Tito zejména za vlhkého počasí, jako je např. na podzim, jsou nejsnáze přístupní, zejména kuřatům. (roup kuří, srostlice). Zmiňovaní parazité mají své mezihostitele(dešťovky, plže). Ti jsou sbíraní kuřaty a tak dojde k nákaze. Mám zkušenost právě s roupy, že v trusu volně pobíhajících kuřat se pak objevují pohybliví bílí červi. Proto kuřata i z tohoto důvodu nechávám zavřená a pouštím je až je opravdu sucho, kdy je omezen výskyt plžů a dešťovek. Sice je to možná postavené na hlavu ale já se tedy těch problémů nemohu zbavit již několik let. Napadená kuřata sice žerou, ale pomalu rostou. Samozřejmě se to dá řešit odčervujícími přípravky, ale bohužel výborný Bioverm již nevyrábějí.
Takže jen jsem chtěl říct, že píce je vhodná, ale pozor na tyto cizopasníky.


Napájení:

Drůbež spotřebuje zhruba 0,5 l vody denně. Kachny a ostatní vodní drůbež ještě více. Voda je nezbytná k životním funkcím organismu. Když nedostanou slepice jeden den vodu, znamená to přestávku ve snášení i 5 dní. Sami můžete pozorovat, jak se slepice, která právě snesla vejce jde ihned napít.

Autor: Juraj Kafka

Krmivo

  Kukuřice

V malém množství se může podávat od jara do podzimu. V zimních měsících je vhodné dávku zvýšit.

vložil: Zbyněk Pokorný, 23.02.2007

  Oves

Obilka ovsa obsahuje škrob, cukry, bílkoviny, olej. Některé druhy drůbeže jej nerady zobou celý. Vhodné je proto rozdrtit jej (jako koním) nebo lépe úplně rozšrotovat.

vložil: Zbyněk Pokorný, 23.02.2007

  Pšenice

Obsahuje: 50 - 70 % škrobu, 12-16 % bílkovin, tuky 1,5-3 % , minerální látky 1,4-3 %. Základ krmiva téměř všech druhů drůbeže.

vložil: Zbyněk Pokorný, 23.02.2007

  Supervit D

Podává se po dobu 4 - 5 dnů. Aplikaci lze prodloužit nebo zopakovat po 3 - 4 týdnech. Zarovnaná kávová lžička SUPERVITU má hmotnost cca 3g, zarovnaná polévková lžíce má hmotnost cca 9g.

vložil: Zbyněk Pokorný, 23.02.2007

  Vápenný grit

Svoji hrubou strukturou napomáhá rozmělnění potravy ve voleti a tím zvyšuje využitelnost přijímaného krmiva. Vysokým obsahem vápníku příznivě působí na tvorbu vaječné skořápky a kostní tkáně.

vložil: Zbyněk Pokorný, 23.02.2007