Polák malý obývá střední a jižní Evropu, Malou Asii, na východ až do střední Asie. Na našich rybnících se vyskytuje, ale vždy v malém počtu. Zimuje na Středozemním moři, v severní Africe, na Kaspickém moři a v jihovýchodní Asii.

Převládající zbarvení je červenohnědá, záda jsou zelenavě černá, křídla tmavohnědá s černobílým „zrcátkem". Břicho a spodní krovky ocasní jsou bílé. Zobák má polák malý modrošedý, nohy černé se zelenavě žlutou plovací blánou. Mladí samci mají oči šedé, později bílé. Za letu jsou svrchu na křídlech patrné bílé pásy. Samice je matněji zbarvena a oči má hnědé. Letní šat samce se podobá zbarvení samice, ale svrchu je světlejší, peří na hrudi má načervenalé okraje. Délka této malé kachny je 41 cm.

Polák malý obývá nejčastěji hluboká, rákosem zarostlá sladkovodní jezera, místy s volnou hladinou. Hnízdo zakládá těsně nad hladinou, na břehu, mezi rákosím, na vyvýšeninách v bažině, někdy také na plovoucích kupách rákosu. Po příletu na jaře začíná dvoření, při kterém samci často spolu bojují. Přiblíží-li se plovoucí samec k samici, zvedne rychle hlavu nahoru a dozadu a zároveň se ozve nízkým kvákavým zvukem. Někdy také plave s nataženým krkem nad hladinou a se zdviženým roztaženým ocasem. Polák malý hnízdí také v nevelkých koloniích, často společných se zrzohlávkou rudozobou (Netta rufina). Hnízdo je vystláno rostlinným materiálem a prachovým peřím. Snůška bývá 7 až 12 bílých vajec se zelenavým nádechem, postupně se měnícím ve žlutohnědý. Doba sezení trvá 25 až 28 dní. Kačer se zdržuje u hnízda po celou dobu sezení, neboť pelichat začíná později. Mláďata však vodí již kachna sama.

Polák malý je vytrvalý letec a dobrý plavec, ale potápí se méně než ostatní druhy tohoto rodu. Potravu však hledají také na dně, a proto se často zdržují na mělkých místech. Hlavní složkou potravy jsou vodní rostliny, přídavkem živočišná potrava. V noci tito ptáci spí na otevřené hladině. Tuto krásně zbarvenou, snášenlivou a nenáročnou malou kachnu chovají spíše zoologické zahrady než chovatelé. Berlínská zoo je chová volně létající. Jsou-li ptáci dokonale krotcí, začínají brzy hnízdit. Chov na přirozeném rybníku je snadný, avšak i chov na umělém jezírku bývá často úspěšný. Pro zcela malé prostory nejsou poláci malí vhodní, neboť potřebují stále pohyb a činnost, Hnízdí volně i v dutinách, často nepozorováni na skrytém místě, a pak přivedou kachňátka. Někdy však na vejcích nesedí, a proto musíme vejce podložit buďto kachničce mandarinské, nebo trpasličí slípce. Odchov bez matky je velmi pracný, podaří-li se však, získáme zcela krotké ptáky. Potrava na přirozeném rybníku je stejná jako pro divoké kachny, na umělém jezírku ji obohacujeme o živočišné složky a kachňátkům předkládáme kromě okřehku drobný vodní hmyz.

Naše zima jim neublíží, mají-li volnou hladinu. Kříženci byli vychováni s více druhy rodů Aythya, Netta a Anas, kromě toho s kachničkou karolinskou (Aix sponsa) a hoholem severním (Bucephala clangula).