Bažant královský má domov v pohoří střední a severní Číny. Kohout má hlavu bílou s černou kresbou. Také hrdlo a týl jsou bílé, kolem očí probíhá úzký červený proužek kůže s malými černými štětinatými pírky. Oba střední páry dvaceti ocasních per jsou velmi prodloužené, stříbrobílé s příčným páskováním od černé do kaštanové barvy a s širokými skořicovými okraji. Na krku vyniká kaštanové hnědý „límec" a nad ním úzký žlutý pásek s černě lemovanými pery. Hruď je opět kaštanově hnědá s černými a bílými proužky. Zobák je hnědozelenavý, nohy hnědošedé. Dospělý pták měří přes 2 m, z toho na ocas připadá až 1,5 m. Slípka je svrchu šedá a tmavohnědá. Hrdlo a bradu má žlutobílé, křídla hnědá, černě proužkovaná, krovky šedohnědé a žluté s černými skvrnami. Ocas je nepravidelně žlutě a hnědě proužkovaný. Zobák má rohovou barvu, nohy jsou šedé. Délka slípky je 75 cm, z toho ocas měří 40 cm.

Ve volné přírodě se vyskytuje bažant královský poměrně hojně do 2000 m n. v. tam, kde ještě nebyly vykáceny lesy. Žije v menších rodinných skupinách a v době hnízdění se každý kohout s jednou nebo dvěma slípkami odloučí a chrání pak své teritorium. První bažanti královští byli dovezeni do Anglie roku 1831 a teprve v roce 1867 se podařilo odchovat první kuřata. Pak se však rychle rozšířili po celé Evropě.

Bažant královský patří k největším dlouhoocasým bažantům. Vzhledem k temperamentu kohouta mu přidělujeme více slípek, kterým však musíme poskytnout možnost úkrytu před kohoutem v hustém křoví. Křídlováni je nutné. Pro naše bažantnice není bažant královský únosný, neboť hájí příliš velký revír před každým bažantem. Z toho důvodu ho nemůžeme chovat s jinými druhy bažantů.

Slípky kladou 8 až 14 zelenavě hnědavých vajec, která zahřívají 24 dní. Bažant královský často hnízdí dvakrát v roce. Vajíčka obvykle nemusíme podkládat, neboť slípky většinou sedí i pečují o kuřátka velmi dobře. Kuřátka si zelené krmení a valnou část hmyzu najdou sama, proto stačí krmit výchovnou směsí. Nemáme-li ji, přikrmujeme vařeným vejcem, denně několika moučnými červy na jedno kuře a tvrdým, v mléce namočeným bílým chlebem (žemlí nebo vekou). V první době by kuřátka měla být na suché půdě, vlhko jim škodí.

Bažant královský na zahradním trávníku působí majestátně, avšak pouze tehdy, je-li krotký; plachý je stále schován. Proto je nutné vychovat si jedince z kuřátek, nepřestávat je krmit z ruky a věnovat se jim co nejvíce času, abychom neustálým kontaktem udržovali jejich krotkost. Kříženci byli vychováni téměř se všemi dlouhoocasými bažanty, avšak také s druhy rodů Lophura, Phasianus, Chrysolophus a Lophoforus. Jen někteří kohouti z těchto kříženců byli plodní.

Autor textu: Miroslav Pekárek
(http://www.vodni-ptactvo.wz.cz)